To je něco, na co si opravdu nepřivyknu.
Kdykoliv po mě chtějí zápis do rezervační či návštěvní knihy, hlava mi to datum
nebere.
V Tanzánii jsem po 6, ale stále jsou tu
věci, které vidím/dělám poprvé
- Prase na motorce
- Afričana pod deštníkem - 4 dny po sobě zataženou oblohu a pořádnou průtrž mračen
- Vrchovatý kýbl avokáda za cenu 1 avokáda v ČR
- Vrchovatý kýbl manga za cenu o polovinu nižší než 1 mango v ČR
- Orbu pole volským spřežením
- Úpravu rýžového pole a sadbu rýže dětmi o průměrném věku 12 let
- Děti, které na otázku: „Máš rád práci na poli?“ odpoví „ANO“. A na otázku „Proč?“ odpoví „PROTOŽE JE TO ZDROJ NAŠI OBŽIVY“
- Tanzánské hřiby a houbičky, které nejen že poprvé vidím, ale také jím (to by se asi mému taťkovi, který zkoumá pomalu i „praváky“, moc nelíbilo). Vůbec netuším, jak se ty houby jmenují, ale jsou moc dobré! A hlavně: JE TO ZMĚNA!!!
- Termití cestičky na dřevě, které nejsou schopni prokousnout (díky Bohu, je to právě na naši školce v Mahangu (okna jsou celé sežrány, ale jejich dřevěné rámy, jsou poseté cestičkami, nicméně netknuty)
- Pletí vzrostlé kukuřice a ještě k tomu v únoru
Žádné komentáře:
Okomentovat